CHOVATELSKÁ STANICE PLEMENE SAMOJED OD ROKU 1998
SAMOJED
„ Neznám přítulnějšího a oddanějšího tvora, než jsou tito bílý zkrocení vlci.“
Roald Amundsen
| Původ a historie samojedů |
 |
|
| Samojedi v Čechách | Zdraví | |
| Vzhled samojeda | Jak správně krmit štěňátko | |
| Je samojed skutečně to právé plemeno pro mě ? | Kvalitní strava je důležitý základ | |
| Jak vychovávat samojeda | Péče o srst |
Samojedi ( Něnci ) byly delší čas zařazování mezi historicky vymřelé národy Eurázie, velmi málo se vědělo o jejich původě a kultuře. Novější archeologické a etnografické výzkumy poskytli informace o původních asijských národech, mezi které patří i Něnci. Kmeny Samojedů putovali na svoje současné území na začátku prvního tisíciletí našeho letopočtu . Sídlili na hranici Evropy a Asie, přesněji mezi Bílým mořem a Jenisejí. Národ Samojedů byl tvořen jednotlivými rodinami, případně osadami více rodin, které putovali po tundře. Byly to právě sobi kdo určovali trasy jejich pohybu na území Sibiře, přesněji potrava pro soby – mechy a lišejníky – která určovala kudy a kam se kmen přesune. Byli to tedy kočovní lidé , kteří se živili nejen lovem a rybolovem, ale i chovem sobů, které na rozdíl od jiných nomádů využívali především jako tažná zvířata, tedy ne jen na mléko či maso. Chov obrovských stád sobů vyžadoval i dobrých pasteveckých psů. Něnci chovali psy, které nazývali Bjelkier . Strážili jim stáda sobů, příležitostně pomáhali při lovu a při tahání saní. Jejich obydlím byly stany ze sobích kožešin ve tvaru týpí, které se daly lehce rozložit a přesunout na jiné místo, když sobi zpásli všechen mech.
Samojedi byli mezi severskými Nomádmi velmi unikátní národ, hlavně pro jejich blízký osobní a pracovní vztah k jejich psům. Bylo běžné, že každý člen rodiny si vzal jednoho psa sebou do jejich obydlí – nazývali je chooms – a nechali psíka spát společně s nimi pod sobími přikrývkami, aby je zahřívali. Děti měli dovolené hrát si se štěňátky, dospělí psi zase strážili a ochraňovali děti po dobu nepřítomnosti dospělých.
Je známo, že Samojedi často odmítali vzdát se svých psů a prodat je cestovatelům. Samojedi byli velmi jednoduchý lidé a nebylo neobvyklé, že využívali tyto psy i na kožešiny. Většinou to ale byli psy, kteří nebyli k člověku přátelští, byly agresivní anebo příliš velcí jedlíci či příliš slabí jedinci. Tímto způsobem vlastně dělali výběr nejvhodnějších jedinců pro další chov. Hlavním kritériem výběru byla přátelská vyrovnaná povaha psa, jeho síla a vytrvalost. Agresivní psy se tak stali bez milosti ozdobou jejich kožichů. Po dobu několika století se tak vyvinulo silné a odolné plemeno, které pracovalo bok po boku člověka. Zabezpečovalo mu pohodlí domova a bojovalo nelítostně v bojích za svého pána, kterého chtěl potěšit.
Objevením kmenů Samojedů a jejich Bjelkier psů ve Velké severské expedici se tito psy dostali až na dvůr cara a jeho rodiny a jako královský pes byl dávaný jako dar evropským celebritám. Polární objevitelé také zjistili vzácné vlastnosti těchto psů a začali je využívat ve svých expedicích. Věk polárních objevů od r. 1870 do r. 1912 vynesl na výsluní všechna severská plemena psů.
Nansen jako první použil samojedské psy ve svých expedicích a představil tak samojedy západnímu světu. Major Frederick G. Jackson přivezl první psy do Anglie a jednoho představil po návratu z expedice domů královně Alexandře a dalších osm daroval v r. 1899 manželům Kilburn-Scottovým, kteří patřili k zakladatelům chovu samojedů v Anglii. Carsten E. Borchgrevink, Nor žijící v Austrálii, který vedl anglickou expedici do Antarktidy v létech 1899 – 1900. Měl víc jak 100 Bjelkier, ale nezanechal téměř vůbec žádné zprávy o psech, dva z nich však měli obrovský význam pro vývin plemene.
Nejznámější samojed v historii-pes jménem Antartic Buck, kterého zanechal v Zoo v Sydney, byl v r. 1908 importovaný do Anglie.Mnoho současných evropských i celosvětových šampionů je jeho přímými potomky.
Roald Amundsen je považován za nejúspěšnějšího psího cestovatele všech dob. Jeho způsob výběru a výcviku psů jako i celkové dokonalé přípravy expedice je ohromující. Na svoji expedici si objednal 97 psů, které dlouhé týdny trénoval a pozorně vybíral. Nakonec použil 52 z nich, kteří táhnoucí 4 saně, vyrazili na Jižní pól. Tak jako plánoval, vrátil se pouze s jedněmi saněmi a dvanácti psi. Měli za sebou 1860 mil, které ušli za 99 dní. Amundsenův zápřah byl veden samojedským psem jménem Etah. Jestli byl Amundsen první člověk, který vkročil na Jižní pól, potom samojed Etah byl prvním psem, který položil tlapku na Jižní pól. Bylo to 14. prosince 1911. Téměř každý dnešní samojed má své předchůdce v psech z polárních expedic.
První samojed, který žil v Čechách byl dovezen z USA Evou Bosákovou, naše známá gymnastka. Byl to pes Igor, narozený 17. září 1967. Po celý svůj život byl jediným zástupcem samojedů u nás. A jak to už u tohoto plemene bývá, po jeho smrti ho nahradil Igor II.
První štěňátka byli tzv Registři a to včetně potomků až do jejich 3 známé generace. Jednalo se tedy o registrovaný chov. Pokus nakrýt Dáju Igorem II. se však bohužel nezdařilo. Úspěšné krytí se však zdařilo později a to rakouským psem A-Malschic Nganasan a tak první vrh samojedů v Čechách se narodil 2. ledna 1986 v chovatelské stanici Eskimokou .Následovali Ch. st. Bílá Pálava, Kurýr, Vagar..
První vrh štěňat v řízeném, kontrolovaném chovu byl zapsán až v roce 1989 v chovatelské stanici Jamamba paní Stanislavy Bogdanové. Další vrhy byly zapsány v CHS Alatna, Etah, Divoký západ a jiných. Bylo importováno spousta jedinců, z Holandska, Jugoslávie, Kanady, Francie, SRN, Finska, Itálie a uskutečnilo se mnoho zahraničních krytí, např. v Rakousku, SRN, Francii.
Samojed je v České
republice zastřešován dvěma kluby, Klubem severských psů a Samojed klubem.
Ze samojeda vyzařuje síla, krása, temperament, hrdost a ušlechtilost. Má působit dojmem odolného, silného,ne však robustního psa. Samci nesmí být bezdůvodně agresivní. Feny mají mít něžný ženský výraz , nesmí být však bázlivé. Kostra samojeda je pevná , odpovídající jeho výšce a váze . Nesmí být ani příliš subtilní ani těžkopádná. Samojed si musí zachovávat především eleganci. Žádoucí je bohatá a hustá srst, někteří jedinci však mají srst přešlechtěnou, příliš dlouhou, svěšenou. Srst má být především odolná, nepromokavá. Důležitá je kvalita než kvantita a délka. Čistě bílá barva je všeobecně považována za nejkrásnější. Samojedi krémové barvy anebo s piškotovými znaky nejsou tak žádoucí, ale je potřebné je zařazovat do chovu, aby se udržel žádoucí pigment a třpytivá srst, tzv. silvertip, správná samojedí srst se na světle na konečkách srsti stříbrně leskne. Hlava má být široká, klínovitá. Jedinci vlčího typu mívají hlavu užší, málo osrstěnou. Uši jsou silné, vztyčené, trojúhelníkovitého tvaru, se špičkou mírně zaoblenou. Jejich velikost má odpovídat vzdálenosti mezi vnějším koutkem oka a místem na boku hlavy, kde je ucho nasazené. Stop má být dobře znatelný, ale ne příliš výrazný. Nos nemá být příliš dlouhý a špičatý má být hluboký. Vzdálenost od týlu ke stopu a od stopu k okraji čumáku je 1:1. Nosní houba stejné jako pysky mají mít co nejtmavší pigment, taktéž i oči co nejtmavší dobře uložené, mandlového tvaru s bílými řasami. Výraz očí je živý, něžný, přátelský.
Samojed
patří k tzv, primitivním, původním plemenům psů. Je to jedno z nejméně
přešlechtěných plemena s poměrně malým rozsahem dědičných chorob.
Štěňátka v prvních dnech chrání protilátky z mateřského mléka, která ale současně brání vytvoření aktivní imunity po očkování. Proto se štěňátka očkují několikrát za sebou. Očkovací plán stanoví veterinární lékař podle věku a stavu zvířete. Naše štěňátka očkujeme první dávkou v 7. týdnech společně s čipováním a 3. dávkou odčervovací tablety. Naše pejsky odčervujeme 2 krát ročně. Fenku která bude mít štěňátka pak v polovině březosti a poté zároveň se štěňaty ve 2. a 4. týdnu věku štěňat. Odčervovací tablety jsou každý rok měněny. Proti vnějším parazitům pak máme řadu let osvědčené preparáty Frontline ve spreji, který si lehce a jednoduše aplikujeme sami dle potřeby. Preventivně však vždy na jaře a v průběhu léta podle výskytu klíšťat, max. ještě 2.
Správná
výživa je velmi důležitá pro zdraví jedince a při určité prevenci vývinu
dysplazie kyčelních kloubů. Dysplazie je dědičně podmíněné onemocnění,
a jakmile má na ni váš pes předpoklad, neznamená to, že se dobrou stravou
toto onemocnění odstraní. Je však dokázané, že nekvalitní strava, hlavně
v období růstu výrazně zhorší její vývin o projevy. Aby jsme tomuto
případnému onemocnění předešli, podáváme všem našim pejskům z
preventivních důvodů připravky podporující správný vývin kosterního
aparátu a také správný vývoj svalů, šlach a vazů. Používáme přípravky
GIOM - Vápník na správnou sílu kostry, GIOM - srst
na podporu kvality srsti a sílu pigmentace, GIOM - Intenzivní kloubní výživa přípravek určený
pro správný vývin kloubů. CHASotton - přípravek taktéž pro posílení
celého organismu a především chrupavek.
Zdravý samojed je velmi aktivní a čilý, zajímá ho vše okolo. Jsou to psi, kteří nejsou náchylní na běžné choroby a dožívají se věku až 14 roků. K tomu však potřebují i dostatek pohybu trénink, aby se udrželi v dobré tělesné kondici. Samojed je universální pes. Dá se sním chodit na procházky na tury do hor, jezdit se samojedem při kole, běhat, trénovat agility, jezdit na běžkách nebo při větším počtu i trénovat tahání saní či tříkolky.
Neexistuje ideální popis ani recept jak samojeda vychovat. Každý chce mít toho svého psa vytrénovaného a poslušného, ale požadavky některých lidí na trénink a poslušnost jsou velmi různé. Tak třeba takové telefonáty „..to je asi hodně agresivní pes když se sám jí! Tak to bude vynikající strážní pes, nebo snad bojový?“ to už je snad dávná historie.
Pokud chcete být úspěšní při tréninku samojeda, musíte respektovat základní charakteristické rysy a vlastnosti plemene: samojed je nejšťastnější v lidské blízkosti , chce být součástí domácnosti a chce vás potěšit, očekává však určitou nezávislost a volnost, je dost inteligentní na to aby našel to nejlepší řešení které bude jemu samému nejlépe vyhovovat, má instinkty lovecké a pastevecké, strážní jen minimálně. Tak pozor na sousedovi kočičky, kačenky a slepice.
Nejlepší je, seznámit je už od malička, aby neustále za plotem nevymýšlel jak nejlépe se k nim dostat a poznat ty podivné tvory, nebo raději vůbec tyto zvířátka se samojedem neseznamovat. Jak sami uvidíte je to mix odlišných charakteristik a k tomu je ještě třeba počítat to, že každý jeden pes je rozdílný, individuální s jinými vlastnostmi, které vás při tréninku nejednou překvapí. Samojed vykonává příkazy na bázi dobrovolnosti, chce vás potěšit, proto na něj platí metoda pozitivního odměňování třeba piškotkou , kterou samojedi milují, ne však trestem pokud něco udělá špatně, ne podle vašich představ. Trénujte raději krátce a častěji než vyjímečně a dlouhý čas.
Kvalitní strava je důležitý základ
Kdo by neznal přísloví „ Láska prochází žaludkem“ . V případě psů lze ještě doplnit, že žaludkem neprochází pouze láska, ale také zdraví. V dnešní době existuje množství odborné literatury. Rozhodnutí, čím krmit právě toho vašeho miláčka je jedním z nejodpovědnějších úkolů majitele. Nejde totiž jen o plnou misku a psí žaludek Vašeho čtyřnohého přítele. Pouze správně krmený pes může prožít zdravý a šťastný život a Vy se budete po dlouhá léta těšit z jeho společnosti. Našim úkolem je postarat se o takovou výživu, která co nejvíce odpovídá jejich přirozeným potřebám. Potrava je pro psa zdrojem energie a živin nepostradatelných pro činnost a regeneraci organismu.
Vařenou stravu nelze jednoznačné zařadit do psího jídelníčku, nikdy přesně nevíte kolik a čeho pejsek z vařené stravy dostal ze složení do svého organismu. Psi jsou totiž velice citlivý jak na nedostatek, tak přebytek živin minerálních látek a vitamínů. Zbytky lidského jídla do psí misky rozhodně nepatří. Pokud psa krmíte trvale takovouto stravou, musí jeho organismus čerpat potřebné živiny ze svých vlastních rezerv. Nedostatky ve výživě se však neprojevují hned, ale časem může vyvolat vážné zdravotní potíže.
Nejjednodušším a zároveň nejbezpečnějším řešením pro vašeho miláčka je připravená potrava tzv. granulované krmivo „GRANULE“. Případně konzervy, salámy, vaničky či paštiky. Široká nabídka různých značek a druhů krmiv Vám dává možnost výběru, ale tím na druhé straně vyvolává otázku:
„Které krmivo je to správné pro mého psa?“
Nedejte se zlákat příliš výhodnými nabídkami! Cena výrobku je důležitým, i když ne jediným ukazatelem kvality. Extrémně levné krmivo bude jen stěží obsahovat prvotřídní suroviny a optimální poměr živin. Nevhodné složení s sebou nese nízkou stravitelnost a využitelnost pro organismus psa. Následky poznáte po několika týdnech – Váš pejsek ztratí kondici, srst je bez lesku, výkaly jsou objemné a často spíše průjmovité nebo velmi řídké. Za kvalitní krmivo sice zaplatíte více, ale jistě si tím ušetříte spoustu starostí a výdajů za veterináře. Při pohledu na zdravého jedince je přínos krmení kvalitním špičkovým krmivem jasně patrný.
A
právě takovou kvalitu krmiv nabízí ENOVA. Tímto jedinečným krmivem
jsou odchovávaná i štěňátka v naší chovatelské stanici, stejně
jako všichni ostatní pejsci, kteří u nás bydlí. Chrání Vašeho psa tím,
že pomáhá podporovat zdravý imunitní systém, trávení, kůži i srst.
Hlavní složkou krmiv Enova je kuřecí, jehněčí nebo lososí
maso a druhou složkou je rýže. Více o krmivech a užitečných tipech řady krmiv ENOVA: www.enovapetfood.com
Správná výživa je také velmi důležitá při určité prevenci vývinu dysplazie kyčelních kloubů. Dysplazie je dědičně podmíněné onemocnění, a jakmile má na ni váš pes předpoklad, neznamená to, že se dobrou stravou toto onemocnění odstraní. Je však dokázané, že nekvalitní strava, hlavně v období růstu výrazně zhorší její vývin o projevy. Aby jsme tomuto případnému onemocnění předešli, podáváme všem našim pejskům z preventivních důvodů připravky podporující správný vývin kosterního aparátu a také správný vývoj svalů, šlach a vazů. Používáme přípravky GIOM, které máme již několik let skutečně osvědčené Od 3. měsíce pak doporučujeme podávání přípravků pro správný vývin a vývoj kloubů, které zajišťují lepší vývin kloubů a pohybového aparátu.
Každý kdo si domů doveze malé štěně se ptá, jestli je vhodné, takto malé štěně koupat. Je určitě dobré, aby si na koupel zvykalo od malinka a nemělo zbytečný stres a frustrace, jakmile uvidí vanu. Většina chovatelů předává do nového domova štěně čisté . vykoupané nebo dostatečně vyčesané, zbavené nečistot. I takto malé štěně Vám zůstane čisté - pokud zrovna neproleze komínovou trubkou či, blátivým rybníkem, kdy je na místě štěně vykoupat celé. Jinak po procházkách vždy postačí osprchovat či v nádobce s vodou, umýt tlapky a bříško, vysušit ručníkem a pejsek je zase jako nový. V zimním období, kdy se solí chodníky a cesty je nutné tlapky a meziprstí nejen umývat, ale i promazávat sádlem, aby nedocházelo k popraskání polštářku a jejich vysušování. Není vhodné používání Vašich krému ( byť jsou určitě dobré na Vaše ruce ), protože pejsci si většinou tlapky olizují a po požití takového krému by mu nemuselo být zrovna dobře. Jestliže se naučíte tomuto zvyku, uvidíte sami během chvíle, že to pejsek pochopí a do vany Vám bude skákat sám.
Pokud se budete chystat na výstavu, určitě však samojeda, a to i štěně bude nutné řádně vykoupat. V dnešní době již existuje mnoho kvalitních výrobků, které jsou vhodné k používání od malého štěňátka. My jsme si oblíbili Holandskou kvalitní značkovou kosmetiku Jean Peau, kterou nabízíme také k prodeji. Je vyráběna na zcela přírodní bázi, má široké spektrum produktů, od šamponů, balzámů, přes kondicionéry, rozčesávače až po spreje na konečnou úpravu. Je určitě dobré, pokud koupete v zimním období, nechat pejska doma nebo v místnosti, kde by mohl samojed oschnout ( platí pro případ, že je Váš samojed jinak venku ) minimálně do druhého dne, nebo jej pořádně vysušit ručníkem a následně vyfoukat fénem. Rozhodnete - li se pro výstavní kariéru Vašeho miláčka, doporučuji, seznámit jej s fénem hned ze začátku. Usnadníte si spoustu starostí s rozčesáváním , protože výkonnější fukary tuto práci udělají téměř za Vás. Pohled na vykoupaného a vyčesaného samojeda je pak úžasný. Samozřejmě to vyžaduje určitou péči a starání.
Pokud však je samojed hlavně Vašim přítelem a společníkem, je dobré přečesat samojeda alespoň jednou týdně obyčejným kartáčem na vlasy, kterým mu nebudete tahat srst, jen ji zbavíte nečistot a předejdete tak plstění srsti. Je lepší dokonale vyčesat alespoň část srsti, než jen přeběhnout celé tělo po povrchu. Kamenem úrazu je právě podsada, kterou je potřeba vyčesat pořádně až na kůži. V období línání - u feneček pravidelně 2 měsíce po ovulaci, právě podsada dokonale pustí a je nutné jí zcela vyčesat, nejde to vše najednou a hlavně se nesmíte leknout, protože, ač to nevypadá, srsti bude opravdu hodně.
Česání rozhodně nepodceňujte a učte svoje štěně na hřebínek už odmalinka. Správný chovatel, Vám ukáže při předání štěněte nebo návštěvě, jaké hřebínky je vhodné používat a tato štěňátka by už na hřebínek měla být zvyklá. Pokud není navyklé bude s Vámi bojovat. Nesmíte to však vzdát, pokud jej vše naučíte jako malé, bude česání pak milovat a pro Vás to bude o to jednodušší. Po každém česání je dobré pejska odměnit piškotkou za dobrou spolupráci a pochválit.
Co se týká koupání, tak i přes to, že samojed je bílý, nevyžaduje příliš časté koupaní. Nanejvýš 1 až 2-krát ročně popřípadě dle potřeby, pokud se velmi ušpiní či zablátí. Samojed nezapáchá a pokud není příliš špinavý tak z něj postupným schnutím špína sama opadá popř. ji lehce vykartáčujeme.
Samostatný, odvážný, rozhodný. Tak takový samojed skutečně je. Sám vždy rozhodne danou situaci a potom se rozhodne co podnikne dál. Už odpradávna rozhodoval sám, když hlídal sobí stáda v dundrách, naháněl zatoulané jednotlivce, chránil je před dravou zvěří a štěkotem navigoval pastevce. Většinou to bývalo několik dní než byli nalezeni a po tu dobu se musel postarat nejen o ně, ale i sám o sebe.
Jeho povaha je velmi přátelská i vůči cizím lidem s tím je potřebné počítat. Rozhodně to není pejsek na hlídání objektů. Rád si hraje, dovátí s jinými pejsky a zbožňuje dlouhé procházky. Svého pána bere spíše jako kamaráda – přítele. Je to člen rodiny, tvrdý přístup nemá rád. Samojed je jako člověk. Nejlépe ho proto pochopíte pokud k němu budete přistupovat jako ke svému příteli a ne jako ke psu, který automaticky poslechne naše příkazy.Pokud od svého psa očekáváte absolutní poslušnost, rozhodně si samojeda nekupujte. Samojed má svoji hlavu, má své nálady a svůj rozum. Vůči jiným psům nebývá agresivní. Právě naopak , dva až tři samojedi jsou spolu velmi spokojení, protože už odpradávna jsou zvyklí žít ve smečce. Ať už v té psí nebo lidské, komunikovali mezi sebou různými způsoby, ale nikdy nebyli agresivní. Agresivní psy už tenkrát byli vyřazováni ze smečky i z chovu a od kmene. Pracovali v týmu a kmen si nemohl dovolit mít ve smečce byť jen jednoho. Nicméně hodně závisí na výchově a vlivu jeho nového majitele, aneb
Jak si svého samojeda vychováte, takového ho budete mít.
Samojed byl odpradávna součástí domácnosti. Potřebuje kontakt s lidmi, proto se bude chtít aspoň čas od času podívat do domu, tedy v případě bydlí-li váš samojed venku. S vyjímkou období kdy línají, jsou to výborní domácí psy. Neustále jsou kolem vás ( v kuchyni, v ložnici no i v koupelně a třeba i na WC J ). Jsou neuvěřitelně čistotní a tiší, obzvláště pokud vědí, že do domu nesmí, hlavně z podzimu když prší a všude je bláto – nejen pak na zahradě. Také jsou velmi opatrní, nenaráží do nábytku ani věci neshazují. Vyhlédnou si „jejich“ oblíbené místo kam se chodí i na několik hodin schovat či si jen odpočinout. Tím nejoblíbenějším místem je ale to kde se právě nacházíte vy. Společnost a kontakt s člověkem jsou pro něj velmi potřebné a to je potřeba brát v úvahu už v době kdy o pořízení samojeda uvažujete.Díky jeho povaze se proto velmi hodí do rodiny s dětmi. Rád si s nimi hraje a je velmi tolerantní.
V současné době přibývá samojedů s certifikátem umožňující práci s mentálně, ale především tělesně postiženými lidmi, tzv. Canisterapii ( tělesný kontakt se zvířetem ).
