CHOVATELSKÁ STANICE PLEMENE SAMOJED OD ROKU 1998

NOVINKY
NAŠI SAMOJEDI
O NÁS
ŠTĚŇATA
ODCHOVY
SAMOJED
VÝSLEDKY VÝSTAV
STANDARD
KNIHA NÁVŠTĚV
ODKAZY
KONTAKT

2018	Letošní rok zahajujeme na veterinární klinice, kde nám potvrzují březost Phoebe i Bettynky z čehož máme velikou radost. O víkendu pak na brněnské národní výstavě.
2017	... a na konci roku jsme se také nenudili :-D.  a poslední měsíc jsme jeli na krytí do zahraničí a to hned na dvě místa, s Phoebe do  Německo a s Bettynkou na Slovensko. V Listopadu jsme se zůčastnili Světové výstavy v Německu. Kromě krásných setkání s přáteli z jiných zemí měla naše výprava i krásná umístění. Tento rok byl pro  nás a naše pejsky opět velmi bohatý na výstavní úspěchy, kterých dosáhly naši pejsci i odchovy. Více o úspěších v sekci výsledky výstav. Než se nám však na podzim narodila miminka, splnila jsem si sen i já osobně. S partou stejně "postižených "pejskařek, jsme zavítaly až za "velkou louži" do Kanady a následně do Spojených států. V Ohiu se konala každoroční speciální serie výstav pro samojedy. Byla to nejen pro mě obrovská zkušenost a rozhled, jak to chodí i jinde než v Evropě. Fotogalerie ke shlédnutí zde Joycky poslední miminka jsme naplánovali až na konci prázdnin. U ní jsme poprvé podstoupily inseminaci chlazeným spermatem ve spolupráci s hradeckou reprodukční klinikou VIVA. Je to pro nás nová zkušenost s dobrým výsledkem :-) Prázdniny trávíme se štěňátky, u přátel a vydáváme se i na výlety. Na konec května jsme naplánovali Tinky miminka a na cestu jsme se vytali až do litevského Kaunasu. 1.dubna jsme se zůčastnili historicky první Středoevropské výstavy samojedů, kterou pořádal Samojed klub ČR.  POSUZOVANÍ přijaly dlouholeté chovatelky samojedů paní Sue Smith a Vall Freer, obě z Anlie. Zůčastnilo se tu celkem 112 samojedů ze 14 krajin Evropy. a výsledek už můžete vidět níže. Své dojmy a radost, štěstí, snad ani popisovat nemusím. Mé několikaleté úsilí a snaha sklidila úspěch a to je pro mě uznáním opravdu velikým. První jarní setkání spolku Samojedi-cz spojené s výšlapem ve Vidnavě a jejím okolí. Zahájení roku 2017  bílém :-)
2016	Konec roku s přáním všeho nejlepšího do dalšího roku, všem majitelům našich dětiček, hlavně hodně lásky od svých chlupáčků a nakonec na blízká a brzká setkání i v dalším roce. Koncem léta se těšíme z letošního posledního vrhu a zároveň prvního po naši Yazz - vrh "S" O prázdninách jsme se společně s Erikou a našimi dětmi vydali do německého Legolandu, podívali se do jihočeského zámku Hluboká a navštívili naše přátele v chov. stanici Usměvavá tvář - Pavlínku a Vlastu Osičkovi.   Začátek léta je ve znamení příchodu dalšího vrhu naší Joyce a Lexíka. O necelých 6 týdnů později i miminek od Tinky a Ellakiho. Léto tak máme ve znamení muchlání a péče o miminka. Klubová výstava Klubu severských psů v Měchenicích Velikonoce se v tomto roce u nás nesly opravdu v duchu jara a příchodů mláďátek.      Naše Mia nám nadlila její první miminka - vrh P. Jaro 2016 Únor  vybízel ke krásné procházce na nedalekou Křížovou horu. Sešlo se nás opravdu dost .
2015	Světová výstava psů Oslo - Norsko - Česká výprava V srpnu nás zasáhla životní tragedie.... navždy nás opustila naše drahá kamarádka a přítelkyně, osoba, která byla po mém boku téměr 10.let.... Červen 2015 jsme s kamarádkou strávily v krásném městě Nitra a společnost nám dělali přátelé ze Slovinska Začátkem roku se nám u Joyce narodilo krásných 10 bílých kuliček. Zelená mašlička zůstavá u nás :- )- naše nová naděje - Phoebe
2014
2013
2007	Každý měsíc jsme absolvovali Mezinárodní či Klubovou výstavu a těšili se ze setkání s našimi přáteli. Z Kimlyho rostl skutečný a pravý puberťák se všemi charakteristickými vlastnostmi pro toto období. Na výstavách se mu dařilo a byl velmi kladně hodnocen pro překrásný pohyb. Což u samojeda, jako pracovního plemene,  je velmi důležitý aspekt. Queen dosáhla titulu Český Veterán šampion a na dvou výstavách se umístila i v závěrečných soutěžích.  Po odchodu prvních štěňat od mé krásné Billie jsem opět začala přemýšlet o jejím budoucím ženichovi a otci dalších štěňátek. Mojí prioritou byl pes s dobrou sílou kostry a především dobrého pigmentu a skvělého charakteru. Byť je v Čechách dostatek nových importů, nesplňovali mé požadavky. Opět jsem se zamyslela nad problematikou samojedů, jejich vad a nedokonalostí, které jsem u "českých" samíků nacházela. Jediné co jsem věděla zcela jistě bylo, že jsem chtěla štěňátka tentokrát v létě a že tedy Billie nakryjeme v létě. Vhodného jedince jsem nalezla v mém bývalém odchovu vrhu D Strážce severu a jak se později ukázalo, byl výběr partnera vhodný. Na naší Klubové výstavé KSP jsme zažili historický úspěch a to nejen vítězstvím Billie, ale i prvenstvím titulu BIS uděleném v tomto klubu samojedovi. Nicméně stále kdesi hluboko v hlavě se mi rodil malý červík - stále tu chybí skutečně nepříbuzný a zároveň charakteristický samojed. Tento červ mi tam vrtal dlouho, už vlastně z dob kdy jsem si plánovala koupi feny z Ruska. Toto téma jsem proto nechávala vždy otevřené pro možnou alternativu dovozu nového jedince. Zavolal mi můj dlouholetý kamarád, který stejně jako já chová pejsky, abych se podívala na stránky jisté chovatelské stanice. Ne že bych jinak dělala něco jiného :-) :-) ...  Narazil na skutečný unikát v původu samojedů. Nenechala jsem se však hned unést a vyčkala, zda-li se štěňata skutečně narodí. Doba utíkala dál. Mezitím se narodil druhý vrh štěňátek s perfektními povahami a silnou konstrukcí stavby těl. Byla jsem na Billie nesmírně pyšná, že zvládla vše tak brzy po sobě. Ona sama se nesmírně velmi dobře spravila v povaze a její temperament povýšil. O měsíc později, to už se psal srpen roku 2007, jsem se spojila s chovatelkou mého nejnovějšího přírůstku, Marií Lillé. Po několika mailech jsem už byla majitelkou zcela nepříbuzného samojeda v ČECHÁCH. A tak jsme se v září vydali na cestu do Švédska, podívat se k paní chovatelce na její samojedy, popovídat si o nich a vyzvědět podrobnosti o chovu nejen u ní, ale i ve Skandinávii. Na zpáteční cestě jsem si sebou vezla novou naději v chovu samíků a doufám si tvrdit, nejen u nás. Kromě toho jsme si vezli i několik zajímavostí z chovatelského a výstavního okruhu, tedy podmínek, které stanoví pro chov, či různé tituly, ŠVÉDSKO. Dovolte mi nyní představil nového člena rodiny - Amkida´s Lightning Thunter of Idij  = Winnie.
2006	Psal se rok 2006 a v červnu jsem si jela pro svého psího fešáka Diamond´n´Xamba Yoshi and us. Kimly - jak jsem tohoto malého rošťáka pojmenovala, splňoval všechna kriteria, která jsem od budoucího pejska chtěla. Krásný vzhled, silná kostra , prostorný pohyb a hlavně perfektní povahu a charakter. Kimly je už od malinka velmi mazlivý a jako první si vyžaduje pohlazení a pořádné podrbání. Vložila jsem do něj moji naději pro chov a taky výstavy. Začali jsme tedy jezdit na domácí výstavy a hned se dostavil úspěch. Však kdo by odolal tak krásnému stvoření, jako jsou samojedi. V říjnu byla v nedalekém polském Poznańi pořádána Světová výstava psů a tam jsme nemohli s Kimlym chybět. Ze čtyř zúčastněných v jeho třídě, obsadil krásné druhé místo a u mne vyhrál na plné čáře ve výstavní kariéře. Dostal ocenění od mnoha rozhodčích a myslím, že z něj roste krásný pes a jednou z něj bude statný a vyrovnaný jedinec. Na konci října jsme se dočkali i prvních štěňátek od Billie a obdrželi jsme čestný název naší chovatelské stanice ORLEANSNOW. Na tento název jsme patřičně hrdí, neboť je uctěním památky obětem ničivého tornáda v americkém městě New Orleans, kde dle mého zjištění i několik samojedů žilo. Narodil se krásný vyrovnaný vrh a Billie si poradila velmi dobře.  O dva měsíce později se pak štěňátka vydala na svou novou cestu životem, odchodem ke svým páníčkům. Bohužel nás i potkala tragická událost, neboť otec štěňat tragicky zahynul  i se svým psím kamarádem. Jelikož se jednalo o velmi pěkná štěňata rozhodla jsem se , že si nechám fenku na další chov. Impulsem pak byla zpráva o úmrtí jejich otce.Queen dosáhla již osmi let a tzv. nastoupila do důchodu. Užívala si ho s ohromnou parádou a začala znovu oslňovat na výstavním poli ve třídě veteránů. Snad bych si i dovolila tvrdit, tak jako někteří rozhodčí, že nám "babča" omládla. Moc jí to bavilo a mne také.
2005	Touha po další fence však byla natolik silná, že jsem se začala poohlížet po nové psí slečně. Mnohem jednoduší už byl fakt, že jsem měla spoustu kontaktů. Nechtěla jsem však už riskovat stejnou situaci a chtěla jsem mít jedince z ověřené chovatelské stanice. Naši přátelé byly to léto svoji překrásnou fenku z Finska připouštět v Dánské chovatelské stanici Cabaka a tak jsem se rozhodla pořídit si fenku z tohoto spojení. To léto jsme však stavěli náš nový domov a tak jsem si po domluvě s chovatelkou vyzvedla fenku Believe´n Xamba Yoshi and us na začátku roku 2005. Na jaře 2005 , jen pár týdnů po té, co jsme měli doma Bilie nás navždy opustila Lisa. Ona rozhodla za mě….Padající sníh ze střechy ji vylekal a způsobil srdeční selhání. Byl to první samojed, který mi zemřel…. Život však plynul dál a já pochopila, že mám ještě své „staré“ známé kamarády a pejsky. Náhrady za Lisu jsem se však nedočkala, neboť jsem si podle její chovatelky, u které se Lisa narodila, u fenky vše způsobila sama. No to ať posoudí každý z vás kdo si tyto stránky čte. O několik týdnu později jsme na svět přivítaly už „D“ vrh po Queen a novém pejskovi z finské chovatelské stanice Siirpi Buuri - Laubuurin. Pejsek Venka Vonka. Belie mi dodala novou chuť do života. Začala jsem opět jezdit na výstavy. Podařil se mi můj záměr oživit chov samojedů u nás opět malým kouskem. Belie byla šťastná mezi štěňaty, které měla Queen, po odchodu posledního však ztratila jiskru. Přeci jen byla ještě štěně a Queen s rodiči už měli své roky a měli rádi svůj klid. A navíc byla ještě jedna věc, která mi mezi samojedy chyběla. Byl to psík. A tak jsem se rozhodla pořídit si k Belie kamaráda na rošťárny. Jelikož jsem byla velmi spokojena s kvalitou chovu ch.st. Yoshi and us, byl výběr hned vyřešen. Belie i její sourozenci měli výborné výsledky RTG na DKK a hlavně Xamba dávala mimořádně krásné jedince. V té době měli již vybraného krycího psa a tak o budoucím psíku již nebyl pochyb.
2003-2004	Začátkem roku 2003 jsem se zavázala příslibem uspořádat klubovou výstavu pro Klub Severských psů s propagací seveřanů pro široké okolí. Dovolím si konstatovat i podle ohlasů, které výstava sklidila, že do té doby to byla jedna z nejlepších klubových akcí. Na výstavě jsem také vystavovala svůj nový ruský import Lisu, která oprávněně dosáhla titulu BIS Puppy 2003. Na této výstavě probíhala i nominace výboru KSP a tak jsem se rozhodla kandidovat na post poradce chovu pro samojedy s úmyslem zkvalitnit další chov samojedů u nás. Od té doby se snažím pro samojedy dělat maximum. Na konci léta 2003 jsem opět cestovala do zahraničí na krytí německým šampionem anglických linií. Vrhu „C“ byla matkou opět naše Queen, neboť Komteska již měla 9 let.Dbala jsem především na kvalitní stavbu těla a pigmentaci a bezpodmínečně negativní DKK. Bohužel však vše nemůže být stále růžové. Stala se mi nejhorší noční můra, která mě mohla potkat. Největší sen, se mi rozplynul jako pára. V době kdy Lisa dovršila jednoho roku jsem ji nechala zhotovit RTG snímek na DKK. V okamžiku kdy jsem spatřila jeho výsledek mi bylo jasné, že moje vytoužená fenka mít nikdy štěňata nebude. Jela jsem ještě do Prahy k veterináři, který snímky pro KSP vyhodnocuje VET-CENTRUM MVDr. Lukáši Duchkovi. Bohužel však byl výsledek DKK 3/1 a také započatá artrosa. To však nebyla konečná. Zhruba od svých 4. měsíců si vykusovala srst na předních tlapkách a i přes veškerá úsilí se nám nedokázalo zjistit příčinu. Po konečných výsledcích DKK jsme proto u Lisy nechali ještě zhotovit krevní testy ( nepomohlo odčervování, změna krmiva, ani léky, efekt byl jen krátkodobý ). Noční můra byla ještě temnější než sama noc. Pozitivní alergologické testy snad na vše co existuje ( lidské i kočičí epitelie, prach, pyl, roztoče, blechy, atd. ). I přes moji znalost v oboru zdravotnictví jsem přeci jen doufala v nějaký způsob léčby a naději. Veterinární lékař mi ale nic pozitivního dát nemohl. Nejlepší pro zvíře – eutanázie. Zhroutil se mi celý samojedí svět, chtěla jsem všeho nechat. Proč se mi to stalo, když tolik dbám na kvalitní jedince a chov, proč se to zrovna stalo jí, nové naději českého chovu? Na nějakou dobu jsem se úplně stáhla do ústraní. Rozhodla jsem se, že Lisu ponechat do té nemožnější doby, kdy to půjde a bude to vše zvládat.
2000-2002	Prvních štěňátek jsme se dočkali na jaře r.2000, vrh „A“ nám dal spoustu zkušeností a rad , které každým dalším odchovem uplatňujeme a zdokonalujeme. Stále se je co učit. V roce 2000 jsme Queen provedli zkouškou dospělosti nutnou k odchovu „papírových“ štěňátek. Prošla na výbornou. Ten rok jsme s ní jezdily po výstavách a vybírali pro ni vhodného „ženicha“. Zjistila jsem však, že pokud nebudu chtít udělat tzv. blízkou či liniovou plemenitbu, budu se muset poohlédnout někde jinde jak u nás v Čechách. Na tento popud jsem se tak začala velice zajímat o chov samojedů v Čechách. Seznámila jsem se s několika lidmi, kteří mi poskytli cenné rady i informace. Začala jsem si tvořit svoji vlastní databázi plemenné knihy a aktivně se zajímat o toto plemeno. Dovolila mi to hlavně i ta situace mého těhotenství, které mi umožňovalo více volného času. Postupem času jsem poznávala nové přátele, kteří se také zajímají o samojedy a jejich chov. Čím více informací a novinek o chovu jsem měla, tím větší byla moje touha importovat samojeda ze zahraničí, samojeda ze země původu – Ruska. Získala jsem kontakt na tehdejší nejlepší chovatelskou stanici v Rusku – Angel Ayona z Moskvy. Naše vzájemná korespondence trvala téměř rok a půl, než jsem se dočkala očekávaného spojení,které jsem si vybrala. Mezitím se i podařilo vybrat vhodného plemeníka pro Queen, kterého si přivezli z Finska naši přátelé ze slovenské chovatelské stanice Yoshi and us manželé Jana Fulierová a Mário Žampach. Byl zcela nepříbuzný na všechny samojedí dámy v Čechách. Druhý vrh „B“ jsme s radostí přivítali na podzim roku 2002 a se zpožděním jsme pak měli Vánoce v lednu, kdy jsem se konečně dočkala svého vytouženého samojeda. Byla to krásná psí slečna Angel Ayona Vasilisa Prekrasnaya.
1999	V jejich necelých osmi měsících k nám přibyli i její rodiče Omar Jamamba a Komtesa Jamamba, o které se jejich majitel už nemohl starat a tak jsme si je osvojili jako by u nás vyrůstali odmalička. Poté jsem si hodně uvědomila, že samojed je nejšťastnější v lidské společnosti a kontaktu sním nebo právě ve společnosti více samojedů. Náhoda tomu pak dala a vstoupily jsme do klubu sdružující seveřany. Byl jím Klub severských psů. Neměli jsme vůbec žádné zkušenosti s chovem ani výstavami, ale představa a hlavně zvědavost, jak to vše vypadá byly silnější a tak jsme se přihlásili na naši první výstavu, která byla pořádaná KSP. Vzali jsme Queen a Omara a tím zpustily naši výstavní mánii. Naše chovatelská stanice tak vznikla v roce 1999, kdy jsme si osvojili Komtesku, díky které jsme mohli mít svá první štěňátka. Původní název stanice vznikl díky povaze a místu odkud samojed pochází – Strážce ( strážil stáda Něnců ) severu ( samojed je severské plemeno, jehož zemí původu je Rusko ).
1998	K severským psům jsem se dostala úplně náhodně. Věděla jsem, že jsou různá plemena psů, ale o samojedovi jsem nikdy neslyšela. Prvním samojedem, kterého jsem viděla byla právě naše Queen Elisabeth Jamamba Psaly se vánoce roku 1998. Byla to jak se říká, láska na první pohled. Učaroval mě ten nevinný kukuč s neustále se usmívajícím výrazem.